Jako kazdy rok tak i tento navstevujeme dopoledne skolku v Kajunjumele. Do skolky chodi okolo 30 deti. Mezi detmi poznavame i zname tvare, mezi ktere patri i nas oblibenec Juma. Deti jsou ve veku od 5 do 7 let, proto jsou mezi nimi individualni rozdily v tom, co uz umi a znaji. Musime uznat, ze to neni snadne ukocirovat tak velkou skupinu deti, obzvlaste tak divokych. Proto obdivujeme sestru Irine, ktera si dokaze snadno a rychlo zbudovat respekt u deti. Vzdy nas potesi, kdyz se po ranu blizime ke skolce a deti krici radosti "wazungu" (belosi) a pritom vesele poskakuji a mavaji rukama.
Bezny den ve skolce vypada asi takto: skolka zacina okolo 8. hodiny. Nejprve se detem venuje sestra Irine a uci je pismena, slabiky, cisla a zaklady scitani a odcitani. Kazde dite ma svuj sesitek, kde si procvicuje jednotlive ukoly. Oproti lonskeho roku jsme u deti zaznamenaly pokroky. Myslime, ze je to hlavne tim, ze se zmenil zpusob vyuky. Kdyz jsme tady byly poprve, deti se ucily mechanicky postupne odrikavat cisla a pismena za sebou. A kdyz jsme se jich zeptaly na konkretni cislo uprostred rady, nebyly schopne odpovedet a musely si to odrikat pekne od zacatku, aby dokazaly rict spravnou odpoved. Nyni kdyz napiseme jedno cislo na tabuli, nektere z deti hned vykrikne a uhodne to. Deti, ktere jeste neumi psat, se zatim bohuzel nechytaji. Obdivujeme sestru Irine, ktera se snazi detem venovat a systematicky jim rozdavat ukoly podle jejich schopnosti. Sestra Irine nam da potom prostor, abychom se detem mohly venovat my.
Nasim ukolem ve skolce je pomoci pri vyuce deti. A proto se snazime deti naucit zabavnou formou cisla, barvy, zvirata, ovoce a zeleninu a domaci potreby ve svahilstine a pote si vse procvicovat. A jelikoz jsou ve veku, kdy si dobre zapamatuji nove pojmy, snazime se je naucit tato slova i v anglictine. Pri vyuce nam pomahaji obrazky, kterymi je skolka vybavena. Mezi nejoblibenejsi cinnost deti patri kresleni, jelikoz je to pro ne vzacne. Zatim mely za ukol nakreslit maminku a ovoce. Zajimavosti je, ze i kdyz dostanou vetsi papir, nakresli pidi obrazek do rosku papiru. Kdyz usoudime, ze deti uz nejsou schopne udrzet pozornost, vybehneme s nimi na dvorek pred skolku a zacneme s nimi tancovat a zpivat: "huhu haha banana koko baobab...", coz je jejich i nase oblibena pisnicka. Take se nam podarilo naucit je ukazovacku Hlava, ramena, kolena, palce ve svahilstine i anglictine. Jejich motoriku se snazime zdokonalovat pomoci her s balonem - hazeni do kruhu, kopani do branky, prihravani si navzajem a pritom vyvolavani nasich jmen pro snadnejsi zapamatovani.
Jeste mame v planu s detmi napr. navlekat koralky, naucit je tvary, anglicke rikanky a zakladni anglicke fraze. Potom, co si s detmi uzijeme dopoledne venku, se jim podava kase, kterou nam vesele nabizeji z jejich usmudlanych hrnicku. Nerady se nechavame premlouvat, ale zatim jeste stale odolavame. Potom co deti naplni sva briska, se sepise absence, spolecne se pomodli a podekuji za uplynule dopoledne a pak uz Safari njema.
Prestoze jsou deti hodne divoke a predbihaji se v tom, kdo nas bude dele drzet za ruku, jsou vdecne za kazdou aktivitu, kterou si mohou vyzkouset.
Bezny den ve skolce vypada asi takto: skolka zacina okolo 8. hodiny. Nejprve se detem venuje sestra Irine a uci je pismena, slabiky, cisla a zaklady scitani a odcitani. Kazde dite ma svuj sesitek, kde si procvicuje jednotlive ukoly. Oproti lonskeho roku jsme u deti zaznamenaly pokroky. Myslime, ze je to hlavne tim, ze se zmenil zpusob vyuky. Kdyz jsme tady byly poprve, deti se ucily mechanicky postupne odrikavat cisla a pismena za sebou. A kdyz jsme se jich zeptaly na konkretni cislo uprostred rady, nebyly schopne odpovedet a musely si to odrikat pekne od zacatku, aby dokazaly rict spravnou odpoved. Nyni kdyz napiseme jedno cislo na tabuli, nektere z deti hned vykrikne a uhodne to. Deti, ktere jeste neumi psat, se zatim bohuzel nechytaji. Obdivujeme sestru Irine, ktera se snazi detem venovat a systematicky jim rozdavat ukoly podle jejich schopnosti. Sestra Irine nam da potom prostor, abychom se detem mohly venovat my.
Nasim ukolem ve skolce je pomoci pri vyuce deti. A proto se snazime deti naucit zabavnou formou cisla, barvy, zvirata, ovoce a zeleninu a domaci potreby ve svahilstine a pote si vse procvicovat. A jelikoz jsou ve veku, kdy si dobre zapamatuji nove pojmy, snazime se je naucit tato slova i v anglictine. Pri vyuce nam pomahaji obrazky, kterymi je skolka vybavena. Mezi nejoblibenejsi cinnost deti patri kresleni, jelikoz je to pro ne vzacne. Zatim mely za ukol nakreslit maminku a ovoce. Zajimavosti je, ze i kdyz dostanou vetsi papir, nakresli pidi obrazek do rosku papiru. Kdyz usoudime, ze deti uz nejsou schopne udrzet pozornost, vybehneme s nimi na dvorek pred skolku a zacneme s nimi tancovat a zpivat: "huhu haha banana koko baobab...", coz je jejich i nase oblibena pisnicka. Take se nam podarilo naucit je ukazovacku Hlava, ramena, kolena, palce ve svahilstine i anglictine. Jejich motoriku se snazime zdokonalovat pomoci her s balonem - hazeni do kruhu, kopani do branky, prihravani si navzajem a pritom vyvolavani nasich jmen pro snadnejsi zapamatovani.
Jeste mame v planu s detmi napr. navlekat koralky, naucit je tvary, anglicke rikanky a zakladni anglicke fraze. Potom, co si s detmi uzijeme dopoledne venku, se jim podava kase, kterou nam vesele nabizeji z jejich usmudlanych hrnicku. Nerady se nechavame premlouvat, ale zatim jeste stale odolavame. Potom co deti naplni sva briska, se sepise absence, spolecne se pomodli a podekuji za uplynule dopoledne a pak uz Safari njema.
Prestoze jsou deti hodne divoke a predbihaji se v tom, kdo nas bude dele drzet za ruku, jsou vdecne za kazdou aktivitu, kterou si mohou vyzkouset.
No comments:
Post a Comment