Aneb jak najit sirotky a spravne rozhodnout o pomoci jim.
Chris pred casem poslal list starostum okolnich vesnic s tim, aby pripravili seznamy sirotku, jejichz situace je natolik tiziva, ze by pro ne bylo nejlepsi umisteni v nasem sirotcinci. Zadani je jasne, ale provedeni znacne pokulhavalo.
Zacali jsme v Utengule, kde jsme obdrzeli seznamy ze vsech vesnic. Kdyz jsme videli, ze jen v Mahangu ma byt 80 sirotku, skutecne jsme se zhrozili. Pozdeji se v Mahangu zjistilo, ze tam jsou zapsani i sirotci, kteri prisli jen o jednoho rodice nebo svobodne matky,...VEO ( village executive officer) se na to koukal a rika: proc je tady zapsan i muj syn....vypadam snad jako mrtvy:-).
31.7. Streda ve znameni ukradene identity (Miska)
V Utengule jsme postupne podle seznamu chodili od domu k domu, resp. od chyse k chysi. Prichazeli jsme do kontaktu spise s lidmi, kteri se momentalne o dane sirotky staraji - samotne deti byly ve skole. Pomery techto lidi jsou ruzne, ale temer vsichni byli chudi jak kostelni mysi. Prochazite se vesnici, domy se od sebe nijak zvlast neodlisuji, az na vyjimky. Bida je vsude, kam oko pohledne. Z ceho ty deti, at uz sirotci ci nikoliv, ziji? Jaka je jejich budoucnost?
Jak tizive na me dolehalo rozhodovani, komu muzeme a komu nemuzeme pomoci. Protoze, prestoze bychom radi pomohli vsem, nejde to.
Prvni chyse: asi 70 leti prarodice se starali o dva kluciny (16, 17), mladsi je na zakladni skole, starsi ji letos dokoncil. Ale cekalo ho neco velmi neprijemneho a pro nas ztezi uveritelneho: Prestoze zaverecne zkousky udelal, nemel penize na to aby zaplatil poplatky za samotnou zkousku ci vstupni poplatky na stredni skolu. Nejaky spekulator se stejnym jmenem vedel jak toho vyuzit a aniz by sam testy prosel, prihlasil se k testum naseho sirotka Godfreye. Neco nepredstavitelneho. Pro Godfreye to znamena, ze zkousku mu nestaci jen opakovat, ale musi nastoupit do dvou poslednich trid, coz znamena ztratu 1,5 roku. Kdyz jsme rodince nabidli alespon podporu kluku na studiu, byli radi. Godfrey musi ale zaplatit za opakovani rocniku, na to by sam nemel, je to neco okolo 700 Kc. Rekli jsme mu, ze se mu budeme snazit najit sponzora, hned sedl na kolo a jel se informovat do skoly, co musi splnit, aby mohl opet nastoupit.
Dalsimi pripady byla nedavno osirela rodina,5 kluku a jedno devce. Ctyri bratri byli poslani k pribuznym, kluk a holka zustali sestarym dedeckem. Mame pro ne misto, uvidime, jak se rozhodnout samotne deti a dedecek. Pak tady byli sirotci pouze s matkou, ale podporovala je babicka, takze poptame se na ne zase za cas a uvidime, co pro ne budeme moci udelat. Mimo jine jsme narazili na potomka nemeckeho vojaka...hned na prvni pohled byla svetlejsi nez jini osadnici, tak namto nedalo a zeptali jsme se;-). Take se starala o sirotka, ale rodina vypadala docela zajistene, rekla bych ze vysoce prekracovali prumer. Posledni a nejzavaznejsi pripad se nasel sam, aniz by byl zapsan v seznamech. Babicka a tri kluci. Sama ani nevedela jak jsou stari, byla naprosto bezradna, 2 z nich meli chodit do skoly, ale odmitaly. Jako jedina ze vsech opatrovniku bez vahani odpovedela ANO na presun 2 mladsich kluku do sirotcince. Ten nejstarsi mel 18, ten uz vi, jak se o sebe postarat. Mladsi kluci vypadali uzkostlive, nemluvili, nesmali se, nereagovali. Srdce mi, tentokrat jednoznacneji, rikalo: Tihle musiodsud pryc.
1.-2.8. Londyn a Slova (Tomas)
Africke deti maji nejen podivne osudy, ale casto take zvlastni jmena. Behem 2 dnu jsme navstivili dalsi deti, z nichz pro primou podporu a pripadne umisteni do sirotcince prichazi uvahu dva, jmenovite Landan a Maneno, v prekladu do cestiny Londyn a Slova. Prvni jmenovany, Londyn, zije ve vesnicce Iduya, kousek od Utengule. Mistni ourada nas zavedl za jeho prarodici, se kterymi zije. Deda si zrovna opravoval boty a babi, byla v chatrci, Londyn ve skole. Kolem chatrce byla sousta cihel, ktere nas privedly k otazce, k cemu poslouzi. Prarodice Londona nam vysvetlili, ze tenhle 12 lety klucina sam dela cihly proto, aby pro ne a pro sebe postavil novy a vetsi domek. Sami prarodice praci nemaji, co nas ale zarazilo, ze nemaji ani pole, a tak jsou odkazani pouze na prilezitostnou praci a pomoc od sousedu. Vypada to vsak tak, ze v tomto pripade vztah mezi prarodici a ditetem funguje velmi dobre, coz nas vede spise k nazoru pomoci pouze materialne a bez umisteni do sirotcince. Nicmene jsme tuto moznost prarodicum sdelili a bude zalezet na nich, jak se spolu s Londynem rozhodou. Pote jsme se vydali za Londynem primo do skoly. Setkali jsme se v reditelne, kde nam Londyna pan reditel popsal, jako vyborneho studenta, ktery jeste pomaha pri uceni ostatnim. Nahledl jsem do jeho studijnich vysledku, ktere byly 3. nejlepsi v rocniku. Do skoly ho pritom neposlali sami prarodice, ale sousede.
Dalsi den, o poznani smutnejsi pribeh sirotka jmenem Maneno. Maneno prespava ve vesnici Simike, nedaleko od Mahanga, u sve praprababi a jeji dcery. Obe byly zrovna na poli, ale Manena jsme nasli diky zene, ktera mu dava jidlo za to, ze ji pase kozy. Nikdo nevi kolik je mu skutecne let, vi se pouze, ze pred dvema lety prestal chodit na zakladni skolu, kdy byl ve 4.tride. Da se tedy odhadnout, ze mu muze byt cca 13 let, ale uz na pohled je zjevne, ze je podstatne starsi. Byt se na zakladni skole neplati skolne, deti potrebuji uniformu, pomucky a pod. a pokud nejsou penize, dite prestane do skoly chodit. To je i pribeh Manena, pasacka koz. Na otazku, jestli by se chtel do skoly vratit se mu alespon na okamzik objevil zablesk v ocich a souhlas. Tady jsme byli na spravnem miste. Na misijni stanici se nyni uvolnilo jedno misto, projedname co nejrychlejsi presun dite a posleme ho do skoly.
Chris pred casem poslal list starostum okolnich vesnic s tim, aby pripravili seznamy sirotku, jejichz situace je natolik tiziva, ze by pro ne bylo nejlepsi umisteni v nasem sirotcinci. Zadani je jasne, ale provedeni znacne pokulhavalo.
Zacali jsme v Utengule, kde jsme obdrzeli seznamy ze vsech vesnic. Kdyz jsme videli, ze jen v Mahangu ma byt 80 sirotku, skutecne jsme se zhrozili. Pozdeji se v Mahangu zjistilo, ze tam jsou zapsani i sirotci, kteri prisli jen o jednoho rodice nebo svobodne matky,...VEO ( village executive officer) se na to koukal a rika: proc je tady zapsan i muj syn....vypadam snad jako mrtvy:-).
31.7. Streda ve znameni ukradene identity (Miska)
V Utengule jsme postupne podle seznamu chodili od domu k domu, resp. od chyse k chysi. Prichazeli jsme do kontaktu spise s lidmi, kteri se momentalne o dane sirotky staraji - samotne deti byly ve skole. Pomery techto lidi jsou ruzne, ale temer vsichni byli chudi jak kostelni mysi. Prochazite se vesnici, domy se od sebe nijak zvlast neodlisuji, az na vyjimky. Bida je vsude, kam oko pohledne. Z ceho ty deti, at uz sirotci ci nikoliv, ziji? Jaka je jejich budoucnost?
Jak tizive na me dolehalo rozhodovani, komu muzeme a komu nemuzeme pomoci. Protoze, prestoze bychom radi pomohli vsem, nejde to.
Prvni chyse: asi 70 leti prarodice se starali o dva kluciny (16, 17), mladsi je na zakladni skole, starsi ji letos dokoncil. Ale cekalo ho neco velmi neprijemneho a pro nas ztezi uveritelneho: Prestoze zaverecne zkousky udelal, nemel penize na to aby zaplatil poplatky za samotnou zkousku ci vstupni poplatky na stredni skolu. Nejaky spekulator se stejnym jmenem vedel jak toho vyuzit a aniz by sam testy prosel, prihlasil se k testum naseho sirotka Godfreye. Neco nepredstavitelneho. Pro Godfreye to znamena, ze zkousku mu nestaci jen opakovat, ale musi nastoupit do dvou poslednich trid, coz znamena ztratu 1,5 roku. Kdyz jsme rodince nabidli alespon podporu kluku na studiu, byli radi. Godfrey musi ale zaplatit za opakovani rocniku, na to by sam nemel, je to neco okolo 700 Kc. Rekli jsme mu, ze se mu budeme snazit najit sponzora, hned sedl na kolo a jel se informovat do skoly, co musi splnit, aby mohl opet nastoupit.
Dalsimi pripady byla nedavno osirela rodina,5 kluku a jedno devce. Ctyri bratri byli poslani k pribuznym, kluk a holka zustali sestarym dedeckem. Mame pro ne misto, uvidime, jak se rozhodnout samotne deti a dedecek. Pak tady byli sirotci pouze s matkou, ale podporovala je babicka, takze poptame se na ne zase za cas a uvidime, co pro ne budeme moci udelat. Mimo jine jsme narazili na potomka nemeckeho vojaka...hned na prvni pohled byla svetlejsi nez jini osadnici, tak namto nedalo a zeptali jsme se;-). Take se starala o sirotka, ale rodina vypadala docela zajistene, rekla bych ze vysoce prekracovali prumer. Posledni a nejzavaznejsi pripad se nasel sam, aniz by byl zapsan v seznamech. Babicka a tri kluci. Sama ani nevedela jak jsou stari, byla naprosto bezradna, 2 z nich meli chodit do skoly, ale odmitaly. Jako jedina ze vsech opatrovniku bez vahani odpovedela ANO na presun 2 mladsich kluku do sirotcince. Ten nejstarsi mel 18, ten uz vi, jak se o sebe postarat. Mladsi kluci vypadali uzkostlive, nemluvili, nesmali se, nereagovali. Srdce mi, tentokrat jednoznacneji, rikalo: Tihle musiodsud pryc.
1.-2.8. Londyn a Slova (Tomas)
Africke deti maji nejen podivne osudy, ale casto take zvlastni jmena. Behem 2 dnu jsme navstivili dalsi deti, z nichz pro primou podporu a pripadne umisteni do sirotcince prichazi uvahu dva, jmenovite Landan a Maneno, v prekladu do cestiny Londyn a Slova. Prvni jmenovany, Londyn, zije ve vesnicce Iduya, kousek od Utengule. Mistni ourada nas zavedl za jeho prarodici, se kterymi zije. Deda si zrovna opravoval boty a babi, byla v chatrci, Londyn ve skole. Kolem chatrce byla sousta cihel, ktere nas privedly k otazce, k cemu poslouzi. Prarodice Londona nam vysvetlili, ze tenhle 12 lety klucina sam dela cihly proto, aby pro ne a pro sebe postavil novy a vetsi domek. Sami prarodice praci nemaji, co nas ale zarazilo, ze nemaji ani pole, a tak jsou odkazani pouze na prilezitostnou praci a pomoc od sousedu. Vypada to vsak tak, ze v tomto pripade vztah mezi prarodici a ditetem funguje velmi dobre, coz nas vede spise k nazoru pomoci pouze materialne a bez umisteni do sirotcince. Nicmene jsme tuto moznost prarodicum sdelili a bude zalezet na nich, jak se spolu s Londynem rozhodou. Pote jsme se vydali za Londynem primo do skoly. Setkali jsme se v reditelne, kde nam Londyna pan reditel popsal, jako vyborneho studenta, ktery jeste pomaha pri uceni ostatnim. Nahledl jsem do jeho studijnich vysledku, ktere byly 3. nejlepsi v rocniku. Do skoly ho pritom neposlali sami prarodice, ale sousede.
Dalsi den, o poznani smutnejsi pribeh sirotka jmenem Maneno. Maneno prespava ve vesnici Simike, nedaleko od Mahanga, u sve praprababi a jeji dcery. Obe byly zrovna na poli, ale Manena jsme nasli diky zene, ktera mu dava jidlo za to, ze ji pase kozy. Nikdo nevi kolik je mu skutecne let, vi se pouze, ze pred dvema lety prestal chodit na zakladni skolu, kdy byl ve 4.tride. Da se tedy odhadnout, ze mu muze byt cca 13 let, ale uz na pohled je zjevne, ze je podstatne starsi. Byt se na zakladni skole neplati skolne, deti potrebuji uniformu, pomucky a pod. a pokud nejsou penize, dite prestane do skoly chodit. To je i pribeh Manena, pasacka koz. Na otazku, jestli by se chtel do skoly vratit se mu alespon na okamzik objevil zablesk v ocich a souhlas. Tady jsme byli na spravnem miste. Na misijni stanici se nyni uvolnilo jedno misto, projedname co nejrychlejsi presun dite a posleme ho do skoly.
No comments:
Post a Comment