6.8.2013 Kohout, aneb co z nej lze snist (Tomas)

Rano nam zavolal starosta z blizke vesnice Azimio, ze se mame stavit, protoze ma pro nas seznam sirotku ve vesnici, o ktery jsme zadali. Vyrazili jsme tam tedy autem sami s Chrisem s tim, ze ostatni si pripravovali pro zakladni skolu v Mahangu prednasku s nazornou ukazkou prvni pomoci pri zraneni. Jakaya je statni stredni skola ve Mswiswi, ktera je pro potreby stredoskolskeho vzdelani nasich sirotku nejprihodnejsi ze dvou duvodu, predevsim je nejblize (cca 4 km) a z okolnich skol je nejkvalitnejsi. Pan reditel nas privital ve sve kancelari a kdyz jsme rozhovor zacali tim, ze nabizime zapojeni teto skoly do projektu skola skole s dalsi podporou, meli jsme dalsi dvere otevrene. Nase sirotky radi prijmou, musime jen vybavit potrebne formality... s tim by snad nemusel byt problem...ale to jsem si o vykopani pripojky vody myslel taky.
Kdyz jsme dorazili do Azimia, starosta nam slavnostne predal seznam sirotku. Seznam predpoklada vice polozek, ten nas cital jednoho. Jde o klucinu, ktery, jak jsme zjistili, bydli s dedou, nekolika strycy a tetami, chodi do skoly, je spokojeny a ma se dobre. Nechali jsme na sebe kontakt, pro pripad, ze by se neco zasadniho zmenilo.
V poledne jsme vyrazili na zakladni skolu do Mahanga, ktera uz do projektu skola skole zarazena je. Privital nas divoky dav deti, ktery se vrhl k autu. Ve skole nas uz cekali, protoze sestra Epifanie, ktera zde uci, vse zorganizovala. Do skoly jsme privezli darky a vyhlasili jsme soutez, ktera se bude kazdy rok opakovat, totiz ze prvni tri nejlepsi ze vsech predmetu v kazde tride dostanou od nas nejakou pozornost v podobe sponzorskeho darku. Decka byly nadsene a po vyhlaseni vysledku se jim ani nechtelo domu na obed, tim spise ze pro posledni tridu sedmaku, jsme meli pripravenou nazornou ukazku prvni pomoci. Presunuli jsme se tedy do jejich tridy a holky sehraly scenku zachrany motocyklisty, ktery se naboural, je v bezvedomi a krvaci. U nas v cesku bychom byli asi tercem smichu, tady byly decka celou dobu jak prikovane a kdyz jsme skoncili, se zaujetim se ptaly na spoustu veci. Co ma urcite smysl je dobrovolnictvi v podobe vyuky na zakladnich a strednich skolach. Zaujatymi posluchaci nejsou jen deti, ale i samotni ucitele. Nakonec nam reditel precetl dekovny dopis za realizaci projektu skola skole a jako vyraz diku nam predal ziveho kohouta se slovy "vegetable for you". Nepochybne tim mel na mysli, ze tady vzhledem k obavam o kvalitu masa rikame, ze maso moc nejime :-). Pri odjezdu jsme jeste nahledli na rozestavenou materskou skolku.

Tim jsme ale v Mahangu neskoncili, protoze se mistni ouradi konecne rozhoupali a maji pro nas seznam sirotku. Postupne jsme navstivili tri. V pripade prvniho jsme se seznamili s jeho tetou, ktera ma 5 deti, ale vztahy jsou velmi dobre a vypada to, jakoby sirotek byl jednim z nich. Druhy a treti pripad je o poznani slozitejsi. Jde o dva sourozence, kteri ziji s babickou. Zatimco Chance, ciperny klucina, chodi do skoly a zajima se o kde co, jeho sestra Assante je pravy opak, do skoly prestala chodit a vypada to spise, ze se zajima vice o chlapy. Babicka nemluvi swahilsky, takze nastava vtipna situace, VEO nam preklada z mistniho jazyka do swahilstiny, Chris ze swahilstiny do anglictiny a my si to probirame v cestine. Dohodli jsme se nakonec na tom, ze Chance budeme podporovat zatim materilni podporou v podobe uniformy a skolnich potreb, bydlet zustane u babicky.

Vecer nas na stole cekal upeceny kohout, ktereho jsme dostali ve skole. No moc se nam do neho nechtelo, tak jsme alespon zdvorile kousli a zbytek odnesli klukum, kteri ho prijali s jasotem. Zrejme se stejnym, s jakym prijali na talir uvareny nebo upeceny parat, ktery prave okusavali...