Uz po Tomove nedelni prohlidce bylo vic nez jasne, ze behem naseho
pobytu se sirotcinec do provozu neuvede. Veci z africkeho pohledu dokoncene, jsou
z evropskeho pohledu temer neschopne provozu:-). Nejen ze nebyly budovy sirotcince
a jidelny vymalovany omyvatelnou barvou, ale vubec nebylo dovedena voda k budovam.
Pocatecni prace byly v obdobi destu preruseny prace kvuli praci na poli a po nich
se zahy zjistilo, ze planovany vodovod musi vest jinym smerem. Nez se rozhodlo jakym,
byla tu nutnost sklizne urody a v te dobe nebylo mozne sehnat pracovni silu. V
kuchyni chybi pece, drezy, v sirotcinci nejsou dokoncene police....No a tak to je.
Jako spravny Bezmamy tym jsme nabehli a zacali s tim, co jsme
schopni udelat vlastnimi silami...malovat. Pondelni dopoledne sice bylo ve znameni
trideni leku, ale odpoledne patrilo podkladove bile barve v jidelne a kuchyni Centra
pro sirotky. Jeste pred obedem nas navstivil Babu spolecne s Miadim, ktereho si
pripravil jako manzela pro Gabcu :-). Ne, ze by prisli kvuli tomu, ale bez v vtipu
na tento ucet se to neobeslo. Kdyz jsme namitala, ze ma sestra krestanka si nevezme
muslima, rekl ze kvuli ni zmeni sve vyznani a stane se krestanem. Neni to laska
jako tram:-)?
Jeste pred obedem jsme se vydali
k sirotcinci. Pustili jsme se do prvniho nateru podkladove bile barvy. stropy jsou
asi 3 m vysoke, ale k dispozici nejsou zadne stafle. Chris vezme prvni tri dlouhe
tyce, ktere nasel a dela nam z nich teleskopicke hole s valecky. Nemame ale nic,
na cem bychom valecek otreli od barvy, takova vec se tu proste neresi. Duchapritomny
Tom vymyslel zlepsovak....ze 4 latek se udelal ramecek a dovnitr se dalo pletivo.
Jelikoz jsme si nechteli umazat vlasy, dali jsme si na hlavy sacek a za chvili jsme
meli obecenstvo. Tolik belochu pohromade jeste nikdo z mistnich nevidel fyzicky
pracovat. A jak nam sla ta prace od ruky! Vsichni prihlizejici se divili, ze jsme
zvladli obe mistnosti (kuchyn a jidelnu) behem nekolika hodin
V utery prace probihala obdobne, ale malovalo se od rana. Druha
vrstva bile barvy, plus nater dveri, odpoledne nater zelenou nesmyvatelnou barvou.
Behem techto dvou dni na odpocinek
moc casu nezbyvalo, coz je dobre, protoze odpocivat jsme tady neprijeli. Bohuzel
jsme jeste nemeli moc cas hrat si s mistnimi detmi, ktere uz netrpelive vyhlizeji,
co se bude dit. Nektere z nich nas poznavaji i jmenem - to se mi stalo poprve,
a to uz jsme zde v Mahangu pocvrte.
No comments:
Post a Comment